---

O nás

Na základě výsledků 25 let univerzitního výzkumu společnost Colorlite Kft. vyvinul brýle pro korekci barevného vidění. Na základě výsledků vizuálních testů nabízíme brýle pro korekce poruchy barevného vidění k objevení více odstínů. Vzhledem k tomu, že každý trpí na poruchu barevního vidění odlišné míry a typu proto tato porucha musí být opravena pomocí individuálních brýlí.

---

Nejčastější dotazy

1. Proč je důležitá korekce poruchy barevného vidění?

Barvy jsou pro nás důležité v mnoha ohledech. Ovlivňují naši náladu, poskytují estetickou zkušenost a přenášejí informace. Mimochodem všude potkáváme informace kódované barvami. Mnoho povolání nemohou vykonávat lidé s poruchou barevného vidění a prakticky jsou v znevýhodněné situaci téměř všude. Díky čočkám s korekcí barvy poskytneme pomoc v orientaci v barevném světě.

2. Jak se test Colorlite liší od dalších testů pro vyšetření barevného vidění?

Náš test barevného vidění určuje typ a závažnost poruchy barevného vidění a pomáhá vám najít ty nejvhodnější korekční čočky. Test je rychlý, objektivní a jednoduchý a je jako obvyklé vyšetření (visus).

3. Lze vyléčit poruchu barevného vidění?

Poruchu barevného vidění nelze vyléčit, i když čočkami s korekcí barev lze zlepšit barevní vidění.

4. CO ZNAMENÁ PORUCHA BAREVNÉHO VIDĚNÍ TYPU "PROTAN" NEBO "DEUTAN"?

Je to dědičné a lze rozlišit mnoho genetických výskytů. Nejběžnější je defekt receptorů un L a M (citlivý na dlouhé a střední vlnové délky), pod jménem Protanomaly, Protanopy, souhrnně "Protan" nebo Deuteranomaly, Deuteranopy, zkrátka "Deutan". Podrobnosti v části o vědeckém poznatku.

5. JAKÝ JE ROZDÍL MEZI SNÍŽENÝM BARVOCITEM A BARVOSLEPOTOU?

V lidském oku jsou na sítnici tři typy receptorů citlivých na světlo (reagují na červené, modré a zelené světlo). Sítnice mění světlo na nervové signály a vysílá je do vizuálních center mozku, kde potom vzniká obraz. V případě sníženého barvocitu fungují všechny barevné smyslové buňky, ale stupeň citlivosti jednoho typu zeslábl. V případě barvosleposti alespoň jedna z barevných smyslových buněk není činná ak tomu se nejčastěji ještě přidává, že druhé nebo třetí barevné smyslové buňky méně fungují (bližší popis naleznete v části „Vědecké poznatky“).

---

Vědecké poznatky

Význam barev v životě

Okolní svět vnímáme 5 smysly. Největší podíl informací (až 90%) o našem světě získáváme prostřednictvím zraku. Lidské oko vidí barevně, proto je barevná informace možná nejdůležitější informací pro nás. Podle barvy hledá domácí při nákupech čerstvé maso nebo zeleninu, barva obličeje prozrazuje o zdraví, nemoci, také o našich náladách, podle barvy vybíráme oblečení, kosmetické přípravky i nábytek. Barevné lampy signalizují v letecké, vodní i pozemní dopravě kudy můžeme a nemůžeme jezdit, podle barvy rozlišují elektrotechnici různá vedení a ve výpočetní technice barvy monitoru napomáhají lepší orientaci. Barvy nám zprostředkovávají nejen informace, ale formují také naši náladu. Podle výzkumů červená povzbuzuje, zelená uklidňuje, modrá stimuluje soustředění a hnědá uspává. Některé barevné kombinace považujeme za harmonické, jiné cítíme jako rušivé a nehodící se. Barvám přisuzujeme i symbolické významy. V Evropě je černá barvou smutku, bílá čistoty a panenskosti, červená vřelých pocitů a žlutá je barvou závisti.

Lidské barevné vidění

Lidské barevné vidění je schopno rozeznat několik milionů barevných tónů. V našich očích se nachází více než 6 milionů smyslových buněk, jsou to takzvané čípky, pomocí kterých vnímáme světelné záření vlnové délky asi 380-780 nm jako smyslové vjemy. V čípcích se nacházejí tři různé zrakové látky, které jsou drážděny různým způsobem závisející na vlnové délce dopadajícího světla a vedou k různým barevným vjemům v mozku. Tak vznikají skupiny čípků pojmenované jako Protos, Deuteros, Tritos, t.j. L, M a S čípky. Rozeznávají dlouhé (long), střední (middle) a krátké (short) vlny dopadajícího světla a nechávají v mozku vzniknout červenou, zelenou a modrou barvu. Následující obrázek znázorňuje citlivost barvocitlivých buněk odpovídajících vlnové délce.

Obr. 1. Citlivosť farbocitových buniek normálne vidiaceho podľa vlnovej dĺžky.

Korekční čočky jsou vyráběny se speciálním povlakem pro červeno-zeleno barvoslepé.

Na prvním obrázku je znázorněna citlivost receptorů barvoslepého s deuteran poruchou podle vlnových délek. Citlivost nesprávně fungujících deutan čípků je posunuta ve směru proto čípků, což ztěžuje rozlišování červených, žlutých a zelených barevných odstínů. K odstranění poruchy používáme speciální filtr, který byl vyvinut výhradně k tomu. Povlak musí být nanesen tak, aby světelné spektrum procházející přes ně bylo změněno tak, že barvoslepý dostane stejné vzruchy jako normálně vidící. Při návrhu povlaku je třeba dbát na to, aby se největší náprava uskutečnila tam, kde je potřebná. V našem příkladu by to byly střední vlnové délky. Navrstvení by mělo mít pokud možno co nejmenší dopad na ostatní receptory. Citlivost L a S smyslových buněk je stejná, ale citlivost nesprávně činných M čípků se posunula ve směru L čípků. Obr. 2 vidět charakteristiku ke zmíněnému případu, plánovaný nános je vidět na obr. 2. 3.

Obr.4 znázorňuje účinek barevného filtru na smyslové buňky citlivé na barvu. Na obrázku je dobře rozpoznatelné, že účinek filtru není bezvadný, ale křivky, které znázorňují napravenou citlivost čípků, jsou velmi blízko křivkám znázorňujících schopnost vnímání normálně vidícího. Vezmeme-li v úvahu, že přizpůsobení se čípků se působením filtru mění (citlivost čípků se přizpůsobuje redukovanému nebo zvýšenému množství světla), lze stávající výsledek interpretovat tak, že citlivost nesprávně činných čípků se přibližuje správně fungujícím.

Obr.4. Pôsobenie filtra na čapíky citlivé na svetlo.

Zděděná barvoslepost

Naše barevné vidění je určováno zásadně dvěma schopnostmi. Identifikace barev, t.j. zda jsme schopni barvy správně rozpoznat a diskriminace barev, tzn. zda jsme schopni rozlišit od sebe jednotlivé barvy. Vidění barev barvoslepých se odchyluje od barevného vidění jiných lidí, tzn. jeden nebo více čípků nemá nebo má jen omezenou citlivost. Následkem je, že schopnost rozlišovat barvy je u barvoslepých při identifikaci barev a rozlišování barev podstatně horší než u normálně vidících. Principiálně je mezi různými poruchami smyslů pro barvy možné rozlišit následující typy: nejčastější je odchylka protos a deuteros čípků (Protanomálie, Protanopie, Deuteranomálie, Deuteranopie), vzácná je porucha tritos čípků (Tritanopie). Málokdy se stává, že by byl nemocný jen jeden typ, všechny tři typy čípků nebo jen ty, které jsou zodpovědné na vidění v noci (Achromazie).

Protan a deuteran poruchy sú dedené viazaním na chromozóm X. Ženy majú v protiklade k mužom vždy dva chromozómy X. Muži majú iba jeden chromozóm X. Ak tento chromozóm neobsahuje všetky informácie, treba tam hľadať príčinu farbosleposti. U žien, keďže majú dva chromozómy X, sa nestáva takmer nikdy, že by ani jeden z nich neobsahoval gén pre farebné videnie. Tým sa vysvetľuje, prečo sú muži v podstatne väčšom množstve postihnutí farbosleposťou: 8% mužskej a 0,4-0,5% ženskej populácie v Európe sú červeno-zeleno farboslepí. Zdedená tritanópia je mimoriadne zriedkavá, vyskytuje sa iba pri 0,05% populácie.

Doteraz sa predpokladalo, že dôvodom farbosleposti je, že schopnosť vnímania nefunkčných zmyslových buniek je obmedzená, ale na základe nových vedeckých poznatkov sa predpokladá, že citlivý priestor nefunkčných zmyslových buniek je len posunutý.

Získané poruchy farebného videnia

Získané poruchy barevného vidění lze jen těžko kategorizovat, jelikož se vyskytují pouze v ojedinělých případech. Obecně vznikly nějakým zraněním a proto je lze také dobře léčit. Získané poruchy barevného vidění mohou být i nežádoucími vedlejšími účinky jistých léků a tím pádem symptomy otrávení, resp. onemocnění vyvolaného určitými látkami nebo léky.

Citová hodnota barev

Barvy nám diferencují svět, dělají ho srozumitelnějším a podněcují citové dojmy. Porucha barvocitu, dříve celková /vzácná/ nebo částečná barvoslepost, což znamená neschopnost identifikovat barvu a porovnávat ji s jinými barvami, představuje vzácné ochuzení psychického života. Malé dítě si neuvědomuje své odlišné vnímání, neví, o co je jeho svět méně barvitý než jiné, nepostižené lidi. Rozpoznat a pojmenovat barvy umí většina dětí až kolem pátého roku. Dítě s poruchou barvocitu, které v této oblasti selhává, se nám může nezaslouženě jevit jako pomaleji se vyvíjející. Vidí šedou namísto barevnosti a tak ztrácí kus potěšení či radosti ze života. I jeho sociální vztahy trpí vzájemným neporozuměním, často závisí na okolí, aby mu poradili při správném výběru barvy. Dospělí netuší, s jakými problémy se dítě vyrovnává, protože diagnóza barvosleposti je definitivně možná až ve školním věku.

Osudem dospívajících a dospělých s poruchou barvocitu je postupné uvědomování si své odlišnosti (rozpoznávání semaforů, barevných grafů nebo i turistických značek) a v tom lepším případě kompenzace sebevědomí schopnostmi v jiných oblastech. Jelikož zděděná a vrozená barvoslepost není léčitelná, oceníme možnost její korekce.

Podobné vnímání barev sbližuje lidi ve srovnatelných estetických zážitcích.

Prof. PhDr. Ivan Štúr, CSc.

---

Názory korigovaných pacientů

Devíti osobám, které již rok používají korekční brýle, jsme položili následující otázky:

1. Používáte pravidelně korekční brýle?
2. Používáte pravidelně korekční brýle?
3. Pokud je používáte, jaký máte názor na jejich užitečnost?

Odpovědi uvádíme v doslovném znění.
Sú nasledovné:

1. J.I., 44 letý muž s deuteránovou poruchou barvocitu
Korekční brýle jsem si koupil v lednu 2005. Používám je systematicky zejména v kině a při sledování televize. Při řízení automobilu je nezvyknu nosit. Barvy vidím živěji. Potřeboval bych také brýle na čtení s korekčními čočkami. Objednám si je.
2. C.S., 30letý muž s deuteránovou poruchou barvocitu
Brýle s korekčními čočkami jsem si zaopatřil v lednu roku 2005. Jsem s nimi spokojen. Ukončil jsem druhostupňovou lékařskou atestaci a získal jsem řidičský průkaz. Do řidičského oprávnění mi zapsali „s použitím korekčních brýlí způsobilý“. Vyšetřující lékař byl zvědavý na brýle - slyšel o nich, ale ještě je neviděl. Mám trošku problém se zabarvením čočky pro občasné poznámky kolegů. Nepoužívám je nepřetržitě.
3. S.J., 53 letý muž, deuteránová porucha barvocitu
4. února 2005 jsem si objednal korekční brýle a od té doby je trvale používám. Byl jsem na zrakové kontrole u závodního lékaře, kde jsem na vyšetření úspěšně obstál. Nový závodní lékař také přijal použití brýlí během výkonu práce, neboť jsem všechny testy bezvadně vyřešil. Jsem velmi šťastný, že jsem si vyřešil můj zrakový problém, protože mě to ohrožovalo v zaměstnání.
4. Č.Ď., 50 letý muž, deuteránová porucha barvocitu
Brýle vlastním od 4. února 2005. Využívám je zejména při práci s počítačem. Při řízení motorového vozidla je nepoužívám.
5. S.F., 29 letý muž, deuteránová porucha barvocitu
Brýle mám asi jeden rok. Používám je zejména jako neprofesionální řidič. Mají velmi pozitivní účinky. Zvýrazňují červené a žluté barvy. Zvyšují pozornost, neboť z větší vzdálenosti rozlišuji signální světla semaforů a vozidel. Ze začátku zejména za pološeru a v zimě mě rozbolela hlava. Od té doby je používám jen za dobré viditelnosti.
6. A.S., 19 letý muž, deuteránová porucha barvocitu
Brýle vlastním od 25. dubna 2005. Dnes jsem posluchačem vysoké školy s elektrotechnickým zaměřením. Trvale je nenosím, ale na zkoušky si je vždy vezmu.
7. P.J., 21 letý muž, deuteránová porucha barvocitu
Od března roku 2005 jsem se systematickým používáním brýlí spokojen, ale necítím se 100%, ačkoli mi brýle velmi pomáhají.
8. T.Z., 32 letý muž, deuteránová porucha barvocitu
Brýle mám od března 2005. Používám je k řízení motorového vozidla. Rok poté jsem na řidičské zkoušce při rozšiřování řidičského průkazu test barvocitu úspěšně ustál. Při nočním řízení brýle zmírňují míru oslnění.
9. L.B., 27 letý muž, deuteránová porucha barvocitu
8. Od 22. dubna 2005 vlastním korekční brýle. Nosím je jen zřídka. Chtěl bych být profesionálním civilním pilotem, ale nevěřím, že se mi to povede. Ani s brýlemi ne.
10. T.P., 25 letý muž, deuteránová porucha barvocitu
Korekční brýle jsem převzal 25.4.2005. Jsem studentem stavebního inženýrství. Brýle používám hlavně při práci s počítačem. Vidím mnohem více barev.

Prosíme Vás, pokud jste i Vy vlastníkem korekčních brýlí, napište nám Vaše zkušenosti.

Děkujeme

---

Vědecké publikace

Vědecké publikace, patenty vynálezců a univerzitních pracovních skupin, v souvislosti s brýlemi pro korekci poruchy barevného vidění.

Publications about Colorlite color blindness correction and Colorlite test

1. Áron Szélig, Klára Wenzel: Measuring threshold of sensitivity on coloured monitor. Lux et Colour Vespremiensis. 117 p. Budapest University of Technology and Economics, 2016. pp. 95-98. (ISBN:978-963-313-238-8)
2. Samu Krisztián, Wenzel Klára, Urbin Ágnes, Kovács Sándor, Gere Attila, Kókai Zoltán, Sipos László: Comparison of chromatic contrast sensitivity of colour vision deficient people and normal colour observers. Lux et Color Vespremiensis. 117 p. Budapest University of Technology and Economics, 2016. pp. 87-90. (ISBN:978-963-313-238-8)
3. Wenzel Klára, Urbin Ágnes: Measurement of the effect of chromaticity and intensity on colour representation parameters of a CRT display Recent innovation in Mechatronics, Paper 2437/208327. 4 p. (2015)
4. Wenzel Klára, Urbin Ágnes: Colour vision under different states of adaptation. Proceedings of the 28th Session of CIE - Vol.1., International Commission on Illumination (CIE), 2015. p. 1012. 9 p. (ISBN:978-3-902842-55-8)
5. Dr Wenzel Klára, Urbin Ágnes: Improving colour vision, Lumen V4 Conference, Budapest: MEE Lighting Society, 2014. pp. 427-438. (ISBN:978-963-9299-21-4)
6. Urbin Ágnes, Wenzel Klára: Colour identification with coloured lenses, Colour and colorimetric: Multidisciplinary Contribution. 428 p. Vol. IX B., Multidisciplinary Contribution(ISBN:978-88-387-6242-0)
7. Wenzel Klára, Langer Ingrid, Urbin Ágnes, Bencze Kinga, Kassai Virág: Color vision correction glasses. The Hungarian Society for the Gynaecology 2013 Congress.12.13.2013.
8. Zsuzsanna Veres, Zoltán Németh, Ádám Veres, Klára Wenzel, Krisztián Samu: New Method for Examination of Colour Discrimination Using Anomaloscopes. Proceedings of CERiS'13 - Workshop on Cognitive and Eto-Robotics in iSpace. 162 p. (ISBN:978-963-313-086-5)
9. K Wenzel, K Samu: Pseudo-Isochromatic Plates to Measure Colour Discrimination. Acta Polytechnica Hungarica9:(2) pp. 185-195. (2012)
10. K Wenzel, I Langer, V Kassai, K Bencze: Colour preferences of people with normal and anomalous colour vision. International Interdisciplinary Conference on Colour and Pattern Harmony. 2012.06.13.pp. 79-80.
11. K Wenzel, K Ladunga, K Samu, I Langer, F Szőke: Pseudo-Isochromatic Plates for Measuring the Ability to Discriminate Colours, 27th Session of the CIE. 2011.07.15.p. 85.
12. Klara Wenzel: Coloured lights in nature. LUMEN V4, Conference of the Visegrad, Group on Lighting Technology. 2010.06.25.pp. 5-8.
13. Klara Wenzel, Karoly Ladunga, Krisztian Samu, Ingrid Langer: Pseudo-Isochromatic Plates to Measure Colour Discrimination. 21st symposium of the International Colour Vision Society. 2010.07.05.pp. 85-86.
14. Wenzel Klára: Colour vision effects in the art. XXXIIIth Colouristic Symposium. 2010.10.13.pp. 11-12.
15. Klára Wenzel, Ingrid Langer, Károly Ladunga: Developing and testing a new colour vision test, Measuring Colour Perception by Monochromatic Colours. 2008: Proceedings of Sixth Conference on Mechanical Engineering. 2008. pp. 5-8. (ISBN:978-963-420-947-8)
16. Wenzel K, Samu K, Langer I.: Colour Trainer Book for color vision deficient people. VII. Lux et Colour Vespremiensis Conference. 2008.11.06 VEAB, Paper 5.
17. Samu K, Wenzel K: Test for colour deficiency with pseudo-isochromatic plates on a CRT monitor. XXIXth Colouristic Symposium. 75 p. 2003. Paper 14. (ISBN:963 9319 28 7)
18. Samu K, Wenzel K: Irregular types of colour vision deficiency. II. Lux et Colour Vespremiensis Conference. 2003.10.16 MTA VEAB, Paper 6.
19. Ábrahám Gy, Kovács G, Kucsera I, Wenzel G: Patent in Method for correcting colour deficiency, the filter used in the method and method for providing the filter AU3398801, 2000. P0000531, Hungary
20. K Ladunga, K Wenzel, K Samu: Measurement of colour and luminance CTF on CRT in colour defectives and normal colour vision subjects. Periodica Polytechnica Mechanical Engineering 45: 103-108. (2001)
21. Kovacs G, Kucsera I, Abraham G, Wenzel K: Enhancing colour representation for anomalous trichromats on CRT monitors. Colour Research and Applications 26:(S1) pp. 73-S276. (2001)
22. K Samu, K Wenzel, K Ladunga: Colour and luminance contrast sensitivity function of people with anomalous colour vision. Proc. SPIE, Vol. 4421, 351 (2002). Rochester NY: pp. 351-354.
23. Samu K, Ladunga K, Wenzel K: Reduced colour contrast sensitivity in colour vision deficiency. XXVIII. Symposium on calorimetry. (MKE), pp. 53-58.
24. Ábrahám Gy, Kovács G, Kucsera I, Wenzel K: Instrument for diagnosis of colour deficiency. Proceedings of Second Conference on Mechanical Engineering. 811 p. 2000.05.26. Springer Medical Publishing Ltd., 2000. pp. 706-710. (ISBN:963-699-117-0)
25. Gábor Kovács, György Ábrahám, Itala Kucsera, Klára Wenzel: Improving colour vision for colour deficient patients on video displays. Topical Meeting on Visual Science and its Applications. 2000.02.14. Massachusetts: Optical Society of America (OSA), 2000. pp. 333-336. (ISBN:1-55752-624-9)
26. K Wenzel, K Ladunga Gy Abraham, G Kovacs, I Kucsera, K Samu: Measuring Colour Resolution of the Eye by Using Colour Monitor. Proceedings of Colour and Visual Scales Conference, 2000.04.13. London: Paper 15.
27. Kucsera I, Wenzel K, Ábrahám Gy, Kovács G: Mathematical modelling of functional colour vision Proc. of Colour and Visual Scales Conference. London, 2000 National Physical Laboratory (NPL), pp. 1-4.
28. Kucsera I, Wenzel K, Ábrahám Gy, Kovács G: Modelling colour sensation of people with normal colour vision and anomalous trichromats. ISCC 2nd Panchromatic Conference. Savannah, US 2000.02.21.pp. 59-63.
29. Wenzel K, Ladunga K, Ábrahám Gy, Kovács G, Kucsera I: Measuring colour resolution of the eye by using colour monitors. Proc. of Colour and Visual Scales Conference. 2000 National Physical Laboratory (NPL), pp. 1-4.
30. Wenzel K, Ladunga K, Ábrahám Gy, Kovács G, Kucsera I: Measuring colour adaptation on monitors. ISCC 2nd Panchromatic Conference. Savannah, USA, 2000.02.21.pp. 55-59.
31. Wenzel K, Ladunga K, Ábrahám Gy, Kovács G, Kucsera I, Samu K: Measuring Colour Resolution of the Eye by Using Colour Monitor. Conference on Colour and Visual Scales, CIE. London, UK, 2000pp. 1-5.
32. Ábrahám Gy, Kucsera I, Kovács G, Wenzel K: Checking the diagnosis of colour deficiency by colour mixing. CIE Symposium'99 75 years of CIE Photometry.1999.10.02. pp. 25/1-25/5.
33. Ábrahám Gy, Wenzel K, Kucsera I: New method for assessing the spectral sensitivity curves of the human eye. Proc. of 24th CIE x017-2000 Session. Warsaw, Poland, 1999pp. 119-123.
34. Kucsera I, Ábrahám Gy, Wenzel K, Kovács G: Approximation of human cone responsivity curves with low parametric mathematical functions. CIE Symposium'99 75 years of CIE Photometry. Budapest, Hungary 1999.10.02.pp. 28/1-28/5.
35. Kucsera I, Ábrahám Gy, Wenzel K, Kovács G: Classification of colour deficiency by colour identification measurements. XXth Conference of the International Colour Vision Society. Göttingen, Germany, 1999pp. 1-4.
36. Ladunga K, Wenzel K, Ábrahám Gy: Interactive Computer Aided Method for Test Colour Vision. 2nd International Conference of PhD Students, 1999 Miskolc University, Hungary pp. 199-204.
37. Ladunga K, Wenzel K, Ábrahám G: New Computer Controlled Colour Vision Test. Proc. of Photonics Device and Systems. Bellingham: International Society for Optical Engineering (SPIE), 1999. pp. 501-505.(ISBN:0-8194-3641-0)
38. Wenzel K, Ábrahám Gy, Ladunga K: Patent about Measuring Colour vision discrimination of colour vision deficiency. P9901241, 1999, Hungary
39. Ladunga K., Kucsera I., Wenzel K.: If I were colorblind, Proceedings of CIE Symposium. CIE x018, Budapest 1999. 148-151. p.
40. Wenzel K, Ábrahám Gy, Kucsera I, Kovács G: Measurements of colour adaptation under different coloured light. CIE Symposium'99 75 years of CIE Photometry. Budapest 1999.10.02.p. 4.
41. Wenzel K, Ábrahám Gy, Kovács G, Kucsera I: Colour system for characterization of anomalous trichromacy: XXth Conference of the International Colour Vision Society. Göttingen, Germany, 1999pp. 25-28.
42. Ábrahám Gy, Wenzel K: Patent about Method and Apparatus for Determining Spectral Sensitivity Parameters of Colour-Sensitive Receptors in the Eye, US5801808, 1995. HU95/00009. 
43. Ábrahám Gy, Wenzel K: Correction of Colour deficiency. SOE '97 - XI Congress of the European Society of Ophthalmology,Vol. 1-2. Budapest,1997.06.05. Bologna: Monduzzi Editoriale, 1997. pp. 849-851. (ISBN:88-323-0601-8)
44. Ábrahám Gy, Wenzel K: Method for the Correction of Colour Problems of the Human Eye. Proc. of VDI 6. Internationales Kolloquium Feinwerktechnik. Budapest, Hungary, 1997pp. 1-7.
45. Wenzel K, Ábrahám Gy: A new theory of defective colour vision. Proc. of VDI 6. Internationales Kolloquium Feinwerktechnik. Budapest, Hungary, 1997pp. 11-14.
46. Wenzel K, Ábrahám Gy, Szappanos J: Correcting of colour deficiencies. Colour 93: Proceedings of the 7th congress of the International Colour Association: Vol. B: Science and technology: contributed papers and posters. 340 p. (ISBN:963-420-307-8; 963-420-305-1)
47. Alessandro Pensosi: Effetti dell'illuminazione artificiale su soggetti discromatici ed utilizzo di filtri ColorLite, Università degli Studi di Napoli, M44/198, 2018
48. Francesca Di Rubbo: Valutazione dei Filtri Colorlite per la compensazione del deficit nella visione dei colori, Università degli Studi di Napoli, M44/403, 2017
49. Giulia Zanin: Le discromatopsie: valutazione dei filtri ColorLite, Università degli Studi di Padova, Dipartimento di Fisica e Astronomia, Corso di Laurea Triennale in Ottica e Optometria, Matricola: 1102822, 2017
50. Urbin Ágnes, Nagy, Balázs Vince, Wenzel Klára: Chromatic discrimination under different states of chromatic adaptation, Proceedings of the Conference on "Smarter Lighting for Better Life" at the CIE Midterm Meeting 2017: Commission Internationale de l'Eclairage, (2017) Paper: 10.25039/x44.2017.PP02, 10 p.
51. Wenzel Klára, Urbin, Ágnes: Color blind people in the traffic, ELEKTROTECHNIKA 3-4 pp. 22-23. (2017)
52. Klara Wenzel: Regular Wear of Coloured Glasses Improved the Symptoms of Colour Vision Deficiency, International Journal of Innovative Studies in Sciences and Engineering Technology (IJISSET), ISSN 2455-4863, www.ijisset.org Volume: 6 Issue: 5 | 2020, IJISSET Page 46 Volume: 6 Issue: 5 | 2020, IJISSET Page 46
53. Wenzel Klára, Urbin Ágnes, Langer Ingrid, Samu Krisztián: Correcting anomalous color vision with glasses, Magyar Tudomány 182(2021)9, 1194–1202, DOI: 10.1556/2065.182.2021.9.4
54. Wenzel Klára; Ladunga Károly; Samu Krisztián: COLOR VISION TEST, Budapest, Magyarország : Colorlite Kft (2018), 44 p. ISBN: 9786150033839
55. Wenzel K, Samu K, Langer I: A color naming exercise book for color vision deficient people (Színtani gyakorlókönyv színtévesztőknek), In: VII. Lux et Color Vespremiensis Konferencia, Veszprém, Magyarország : VEAB, (2008) Paper: 5
56. Wenzel K, Samu K, Langer I: A color naming exercise book for color vision deficient people (Színtani gyakorlókönyv színtévesztőknek): alapfokú gyakorlókönyv, Budapest, Magyarország : Colorlite Kft (2009) , 42 p. ISBN: 9789630666985
57. Wenzel Klára, Samu Krisztián: Improving the color identification of color vision deficient people (Színtévesztők szín identifikációs képességének fejlesztése) In: Kolorisztikai Szimpozium, (2009) pp. 41-42., 2 p.
58. Wenzel K, Samu K, Langer I: Testbook for the colour vision deficient - basic tests, Budapest, Magyarország : Colorlite Kft (2013) , 42 p. ISBN: 9789630825702
59. Sipos László, Gere Attila, Kókai Zoltán, Nyitrai Ákos, Kovács Sándor, Urbin Ágnes, Samu Krisztián, Wenzel Klára: Eye-Tracker Analysis of the Contrast Sensitivity of Anomalous and Normal Trichromats: A Loglinear Examination with Landolt-C Figures, APPLIED SCIENCES-BASEL 11 : 7 pp. 1-18. Paper: 3200 , 18 p. (2021)

---

Company History

The history of our company dates back to 25 years. At that time, two professors from the Technology University of Budapest had started color vision research.

Soon they realized, that the most common red-green color vision deficiency, inherited genetic disorder can be corrected with special colored glasses. A new mathematical model of color vision deficiency and blindness and whole set of color vision measurement methods have been developed. In 1993, the scientists patented their color vision diagnostic tests and correction glasses. In 1998, with the support of the first American-Hungarian Fund, a capital investment company, Coloryte Inc. was founded.

The inventors at Coloryte Inc. had a great opportunity to continue the research. Successful clinical trials (CRO) proved the safety and effectivity of the Coloryte Color Vision Diagnostic and Correction System, that were published many times in scientific publications and got the FDA approval as well, but the mandate of the American-Hungarian Fund expired at the end of 2003, and could not continue the support of Coloryte Inc., which was only entered to the market, and the company was finally closed.

At that time, a new company Colorlite Ltd. was established to continue the heritage of this monumental research. Meanwhile, the Colorlite Color Vision Diagnostic and Enhancement lenses have been further developed and thousands of color vision deficient and color blind people were investigated through the years.

Professor Klára Wenzel, D.Sc.
Chief Scientific Lead, Co-Founder & Inventor

Professor Klara Wenzel, teaching color sciences in the Technical University of Budapest was the main inventor of the color vision correction glasses and a new color vision diagnostic device, which was developed based on her mathematical model of color vision deficiencies. The current Colorlite products are the results of her 25 years of research and development.

---